V posledním číslo IL je výzva Společně to dáme.
Cílem je získat peníze na výstavbu sportovní haly-dále cituji:
Co už máme?
Získali jsme státní dotaci 30milionů!
Máme pozemek,hotový projekt,stavební povolení,do září bude prováděcí projekt
V rozpčtu města jsem uspořili cca 10 milionů-na zvláštním transparentním účtu.
Posledních 10 milionů do do celkových nákladů 50 mil.Kč je třeba získat sbírkou(zde již kráceno)..
Na straně 9.IL dole je sdělení:
Rada města Černošice bere na vědomí doporučení hodnotící komise pro veřejnou zakázku na poskytnutí úvěru do výše 25 mil. Kč se splatností 15 let na financování výstavby sportovní haly v Černošicích a dále text o nabídce KB a doporučení schválit úvěr…
Tak jak to tedy je a kde je rozpor???????

Dobrý den,

výběrové řízení na úvěr bylo vyhlášeno 21. května, tedy dlouho předtím, než jsme se dozvěděli o výsledku žádostí o dotaci. Ty jsme podávali dvě. Jedna žádost o dotaci – z evropských peněz – byla podána již v březnu, o výsledku jsme se měli dozvědět ač v červnu, a nakonec to nastalo až v srpnu. Žádost o státní dotaci od Ministerstva financí ČR, kde jsme nakonec uspěli, jsme podávali až 11. června. Výběrové řízení na úvěrový rámec bylo vyhlášeno s cílem, aby zastupitelstvo mělo možnost rozhodnout o stavbě haly bez ohledu na výsledek žádostí o dotace (v případě neúspěchu by se úvěr využil v plné výši a stavba mohla i tak proběhnout). Vyhodnocení soutěže na úvěr proběhlo 23. června, byl vyhlášen výsledek, vybrán vítěz.

Teprve ve druhé polovině července jsme dostali od Ministerstva financí vyrozumění, že naše žádost o dotaci byla schválena s tím, že financována bude ze státního rozpočtu pro rok 2015, který parlament teprve bude schvalovat. Detailní podmínky, proces a časový harmonogram zúčtování dotace v současné době ještě nejsou známy. S žádostí o dotaci z evropských peněz jsme neuspěli, rozhodnutí přišlo v srpnu, ale to v té chvíli už díky dotaci MF již nevadilo.

Zpět k úvěru - úroková sazba, které jsme ve výběrovém řízení na úvěr tentokrát dosáhli, je rekordně a téměř neuvěřitelně nízká, jen 0,4% marže (i ta je totiž vzhledem k veřejnoprávnímu účelu investice částečně dotovaná)! Přitom v souladu s námi stanovenými zadávacími podmínkami město vůbec nemusí úvěr začít čerpat, smí ho čerpat jen částečně, může jej kdykoliv bez sankcí předčasně splatit, neplatí za rezervaci zdrojů žádné poplatky atd., tj. máme absolutní volnost, vše můžeme a nic nemusíme, a náklady jsou prakticky nulové (do případného zahájení čerpání úplně nulové). To nám dává velkou flexibilitu a výhodnou beznákladovou finanční rezervu, kterou by bylo nerozumné nepodržet. Můžeme úvěr např. použít k profinancování prací, které budou následně uhrazeny z dotace, optimalizovat peněžní tok v rámci městského rozpočtu a úvěrového portfolia apod. Také vzhledem k současnému získání dotace na půdní vestavbu nových učeben je potřeba cashflow dobře plánovat. Za této situace rada města a následně zastupitelstvo schválily podpis smlouvy s Komerční bankou o přijetí tohoto úvěrového rámce i přes získání dotace - a proto se věc objevila v zápisech otištěných v IL.

Filip Kořínek

Děkuji za vysvětlení.Obava z přeúvěrování zůstává.
Půjčit si je vždy lehké,splácet horší.
Stačí že již máme vysokou daň z nemovitostí,V+S a musíme splácet úvěry které jsou již proasfaltované.
Aspoň že tedy máme příslib nové pošty.
Děkuji.

Obavy z přeúvěrování nejsou na místě. Výše úvěrů vůči městskému rozpočtu (zdravějšímu než roky předtím) je na přijatelné hladině. Některými lidmi pojatá představa, že jsme zásadním způsobem zvýšili zadlužení, neodpovídá realitě. Je to asi tím, že jsme o úvěrovém financování vždy otevřeně mluvili, hlavně u tzv. "velkého třesku". Ale jaká jsou reálná čísla?

Po minulých volbách jsme město převzali s investičními úvěry cca 30 milionů Kč, s provozním (!) úvěrem 6 mil. Kč a k tomu s nevyhnutelným čerpáním dalšího úvěru na 25 milionů na stavbu již rozjetého projektu MŠ Vápenice. Čili s úvěry cca 61 milionů celkem (v potaz lze navíc vzít nekrytý smluvní závazek koupit kulturní sál za cca 10 mil. - to se ale nakonec podařilo zaplatit bez úvěru).

Ke konci letošního roku 2014 bude mít město nesplacených úvěrů cca za 80 milionů, tedy jen o 19 milionů více než na začátku našeho období. Jen, protože přitom jsme za ty čtyři roky realizovali investice zhruba za 200 milionů! Je to díky získaným dotacím, investicím přímo z rozpočtu, a rychlému splácení úvěrů (nyní 18 mil. Kč ročně). O těch 200 mil. Kč se zlepšil stav města, poklesl jeho vnitřní dluh v infrastruktuře a vybavenosti. Finanční situace města je prostě celkově výrazně lepší.

Město je v situaci, kdy bez čerpání dalších úvěrů může mít za rok až dva prakticky vyřešeny všechny hlavní priority (možná s výjimkou části komunikací, ale jiné investice jsou zas navíc) a současně být na výchozí úrovni zadluženosti (= co jsme si půjčili, to jsme i splatili).

Shrnuto: Za 5-6 let mít dokončeny všechny strategické investiční priority bez navýšení celkového zadlužení - to fakt není důvod k obavám, naopak.

Pane starosto, čistě pro úplnost, mohl byste napsat výši investic za období 2006 - 2010, případně i 2002-2006. Co se týče MŠ na Vápenici, tak jste těsně před volbami v roce 2010 tuto investici nepodpořili a chtěli jste raději peníze přesunout na kulturák. To jenom pro úplnost, kdo za co může :-)
Děkuji M.S.



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Michal Strejcek (05.09.2014 00:38)

Pane Strejčku,

omlouvám se, ale minulé a předminulé období nemám u ruky. Podle mne to tehdy vyšlo v Informačním listu, ale nejsem si jist, kdy přesně a co tam bylo. Velmi matně tuším, že to bylo podobné číslo. Pro úplnost ;-) bych ale připomněl, že významná část tehdejších investic byla financována z rozprodeje majetku - pozemky pro benzínku (právě se začíná stavět), pro velkoobchod kadeřnických potřeb (už stojí), pozemky na konci Husovy ulice (škoda, že tam nezůstala louka), dva městské nájemní domy aj. Připomněl bych i to, že období 2002-2008 spadalo do silné ekonomické konjunktury s vyššími daňovými příjmy. My jsme proti tomu v r. 2011 neměli z městského rozpočtu možnost investovat prakticky nic, v roce 2012 už něco ano, roky 2013 a zejména 2014 pak byly velmi úspěšné z hlediska získávání dotací i lepších daňových příjmů (díky novele zák. o RUD).

Co se týče Vápenice, ano v daném okamžiku (polovina r. 2010?) jsme se jako opoziční zastupitelé obávali, že na to město prostě nebude mít. Finanční výbor tehdy myslím doporučil plánovat investice na úvěr max. za 25 milionů celkem. Na koupi sálu byla smlouva, vycouvat z toho nešlo, potřeb bylo více. O rok dříve si město bralo provozní úvěr 14 mil., aby vůbec mělo např. na faktury za svoz odpadu, a splácelo ho prodejem domů. Dnes jsme samozřejmě moc rádi, že se MŠ Vápenice postavila, ale i někde tam lze hledat příčinu, proč jsme po volbách v rozpočtu města museli velmi pracovat na příjmové i výdajové stránce.

Ano pane starosto, to číslo bylo obdobné a máte pravdu, že část investic byla financována z prodeje pozemků, tedy z majetku občanů města. Nyní je část investic ovšem také financována z majetku občanů města. Nikoliv však z prodeje pozemků, ale přímo z jejich daní, konkrétně navýšení daně z nemovitosti, které padnou na zaplacení úvěru, ze kterého byla financována část investic jejichž výši uvádíte. Takže shrmu-li to, žádný velký rozdíl nevidím. Věřte, že nemám problém přiznat vedení města všechny úspěšně získané dotace, ale Vaše vyjádření na mě působí až příliš předvolebně :-) Chápu, že zní trochu blbě vyjádření, "děkujeme občané, že jste si půjčili peníze, které budete muset vrátit", ale tak to ve skutečnosti s významnou částí z těch 200 mega je.
A poznámka nakonec, když uvádíte ve své předvolební rekapitulaci, že jste sice navýšili dluh města o 20 mega, ale snížili zároveň vnitřní zadlužení tuším o 180 mega, tak neděláte nic jiného, než co udělali v podobné míře všichni před vámi panem Perglem počínaje a Rádlem konče. Ono to totiž skoro ani jinak nejde :-)
S pozdravem a nic ve zlém M.S.

Jistě, je před volbami, je čas zúčtování a hodnocení. ;-)

Navýšení daně z nemovitosti přineslo ročně 6-7 milionů navíc. Ročně splácíme 18 milionů korun. Tedy jen cca třetina splátek úvěrů je kryta ze zvýšení daně.

S použitím úvěrů byla financována jen polovina z těch 200 mil. investic (25 mil. na školku - rozhodnuto už před námi, 70 mil. na komunikace, 5 mil. na hasičárnu). Druhá polovina investic - zhruba 100 mil. Kč - byla přímo z rozpočtu a ze získaných dotací (což nebylo automatické, ale tvrdě odpracované).

Velká část těch úvěrů už byla během stejných čtyř let splacena, proto se celkové zatížení zas tolik nezvýšilo, letos se už dokonce výrazně snižuje.

Jsem přesvědčen, že investice městu přinesly velké zlepšení. My jsme měli a máme za to, že bylo výhodné potřebné investice udělat skokově (co nejdřív) v době nízkých cen stavebních prací a levných úvěrů, a pak si užívat jejich přínos a přestat trpět dřívějšími nedostatky. V opačném případě by totiž celková cena pro město (tedy pro nás všechny) byla nakonec vyšší.