Milí rodiče, přátelé a žáci,

rok 2014 byl v místní základce bouřlivý. Informační turbulence dovály k většině z nás a mohli jsme je vnímat různě. Vždy však je potřeba mít na prvním místě zájmy a prospěch našich dětí. Žáci potřebují mít ve svých učitelích a rodičích přirozené autority a vzory chování.

Vyzýváme Vás tedy, začněme nový rok lépe. Iniciovali jsme vznik skupiny rodičů, kteří chtějí aktivně pomoci dětem a místním školám. Naším cílem je pomáhat tvůrčím a pozitivním způsobem a společně se soustředit na to, co je pro naše děti a život celé černošické komunity podstatné.

Chceme nabídnout dětem nové inspirace, pořádat pro ně zábavné i naučné akce v inspirativním prostředí, které jim umožní rozvíjet se fyzicky, sociálně i rozumově. Několik nápadů vzešlo již z první prosincové schůzky několika rodičů. Jako příklad uveďme: věda hrou, párové vyučování, výuka v přírodě, nová venkovní učebna/scéna, setkávání rodičů, komorní divadlo, diskuze s inspirativními osobnostmi z praxe, bezpečnost chování na internetu, pomoc rodičů učitelům, sportovně vědomostní orientační závody, den země spojený s výsadbou stromů aj. Cílem bude zapojit žáky do spolupořádání aktivit a motivovat je k rozvoji svého potenciálu. Důležité je, aby děti měly radost z poznávání, dostaly příležitost pro setkávání, nacházely inspiraci pro svůj rozvoj, vyřádily se, učily se chápat věci v souvislostech a brát život s nadhledem. Naší velkou výzvou bude dostat děti od počítačů více do přírody.

Rozvoj místní komunity a dobrých sousedských vztahů se neobejde bez přátelské spolupráce rodičů, kamarádů, žáků a učitelů školy. Budeme rádi za každý konstruktivní nápad, inspirativní myšlenku, přidanou ruku k dílu či třeba finanční pomoc. Více informací najdete na nových stránkách [www.skolaprodeti.org] Tyto webovky budeme průběžně doplňovat a aktualizovat. Můžete nás také kontaktovat na emailu skolaprodeti (zavináč) seznam.cz

S přáním přívětivého dne

Mojmír Macek, Eva Adamová, Alice Berlínská, Jana Jánošíková, Vratislav Polák, Alice Uzlová



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Mojmír Macek (23.01.2015 16:33)

Vážení tvůrci webu,

pokud dáváte rady, bylo by dobré, aby tam nebyly chyby.

Zde je část textu z Vašeho webu: www.skolaprodeti.org

" Zvažte také, zda-li by nebylo lepší aby děti chodili do školy pěšky."

Pane anonymní Čtenáři, {nebo paní, učiteli, učitelko, kluku či slečno?:-)}

přeji Vám dobrý den.

Je príma že čtete pečlivě a ovládáte pravidla. Díky za upozornění a omlouvám se za přehlédnutí chyby. Více by mne potěšilo, kdyby tuto chybu našel některý z žáků. Jak je vidět, způsoby komunikace a priority výuky z dob škol Marie Terezie přetrvávají. Hodnotíme formu a ne myšlenku. Chyby v textech na webovkách úmyslně ponechám. Třeba jako pomůcku pro výuku:-)

Myslíte si, že "dáváme rady"? Já osobně to tak nevnímám.

Jak by bylo možné nejlépe pomoci dětem navštěvující místní školu?
Co je z pohledu výuky opravdu pro děti důležité?

S úctou

Mojmír Macek

Pravopis je docela důležitý a přijímat zpětnou vazbu, tedy nedělat z chyby záměr a vnímat upozornění na chybu jako přínosnou informaci, by prospělo celkovému ovzduší v našem městě.

Pěkný večer pane Špetláku,
nedělám z chyby záměr (viz. omluva výše). Hrubky ve větě jsou špatné, práce kvapná je... Moc Vám děkuji za inspiraci pro drobnou záměrnou akci. Něco opravím a něco nechám, jinde chybu udělám novou, aby žáci i anonymové měli možnost hledat dál:-) Jsem jen člověk, dělám chyby a celý život se z nich učím. Myslím si, že hrubé urážky od anonymů, reakce na základě zprostředkovaných domněnek a difamace mnohých ve vláknu "Začátek školního roku" jsou mnohem horší.
Ne, pojďme se bavit vážně: Nebylo by lepší v Černošicích zakopat válečné sekery a přestat tančit kolem ohně? Pojďme konstruktivně přemýšlet, jak zlepšit život v městečku a speciálně školy. Rozvoji a fungování školy udání a stížnosti posílané po celé ČR moc nepomohou. Nejen na MŠMT, krajském úřadu, u ombudsmanky, inspekci, hygieně, mezi mnoha pedagogy a novináři se již stal z místní základky „pojem“. Vážné věci nelze řešit na ulici anebo způsoby ála diskuze na vedlejším vláknu. Co myslíte, že si myslí žáci? Činy ne jen slova jsou to, co se počítá.
Srdečně zdravím Mojmír Macek | www.skolaprodeti.org

Přidám ještě jeden osobní námět do diskuze:
Nestálo by za úvahu využít tento prostor pro novou budou školy a zároveň komunitní centrum? Tak krásné zahradní město jako jsou Černošice, by si podobný nový multifunkční veřejný prostor pro lidi zasloužilo. Místo je to nádherné a bylo by podle mne škoda ho zabetonovat pro individuální účely.Pokračování textu zde: [www.skolaprodeti.org]

Pane Macku,
Vaši dobrou vůli nechci zpochybňovat a vážím si jí, a ani nechci živit diskusi ohledně pravopisu - to bylo jen na okraj a chtěl jsem sdělit, že když má něco být bráno vážně (nejen, ale zejména) ve vztahu ke škole=vzdělávání, pak forma je často velmi podstatná. U krityki šptané techoloie pkládky afaltu pravospiné chybi hrajou už meňčí roly :-)
Jinak k celé této diskusi - ocenil bych kdyby ti, kteří se staví do role moudřejších a nechrlí zde kritiku na způsob a průběh změny vedení a vlastně i výměny učitelského sboru, podstatu kritiky přijali a brali výhrady vážně (což občas chce odhlédnout od podrážděné formy a přijmout obsah - vlastně to, co jste vytknul Čtenáři :-)). To by opravdu situaci prospělo víc než vytrvale tvrdit, že vše je v naprostém pořádku. Je v naší zemi trochu víc rozšířené "spolkařství" a méně už spolupráce nad „společným zájmem"?
Pěkný den!
PS: ještě si dovolím říct, že to, že něco dobře dopadne, nemusí být důkazem toho, že kritik neměl pravdu - naopak to může být důkazem toho, že to dapadlo dobře díky vytrvalosti kritika. :-)

„Důležité je aby děti měli radost z poznávání a objevování nového, příležitost pro setkávání, nacházeli inspiraci pro svůj rozvoj, vyřádili se a aby brali život s nadhledem.“

Tak to je síla – 4 pravopisné chyby v jednom souvětí! A nebo je nadhled v tom, že přehlížím pravopis? To snad nemyslíte vážně!!!

Pane Macku, Škola pro děti je nějaká prapodivná aktivita, která chce zastínit všechny problémy, které ve škole vznikly. Ani inspekce nepochválila ředitelku za výuku 3 hodin češtiny v jeden den, ani výmluvou, že učí v blocích, ji neomámila. Možná jste prošel také takovou blokovkou – a to jsou výsledky. PROSÍM, pokud chcete nějak pomoci škole, pište alespoň pravopisně správně. Čeština je krásná, takto zesměšňujete sám sebe, nikdo nemůže věřit ani obsahu, když je napsán pravopisně špatně.

a mně je zas líto,když místo obsahu hledaj lidi jen chlupy,kerý nejsou moc suchý...
že by deformace místem pobytu-mokropsy že :-)))

pozor na neVráživost :-))

u mne Dobrý :-)))
chovice...

Pane Macku,

ukažte mi zaměstnavatele, který si vybere uchazeče, který uvede několik hrubých chyb do CV a motivačního dopisu.

Ať děláte v obchodní, právnické firmě, v bance, v nemocnici a ve státních institucích.............., nikde nemůžete psát klientům s chybami, to se tam dlouho nezdržíte.

Pravopis je zkrátka základ a vizitka každého z nás.

Proto je důležité, aby rodiče kontrolovali, zda děti češtinu ovládají, jinak je rozdrtí konkurence z jiných škol, kde ještě pravopis pokládají za základ vzdělaného žáka připraveného na budoucí kariéru. A důvodem navíc je skutečnost, že od roku 2016 jsou jednotné příjímací zkoušky na střední školy z čj a matematiky.

tak těch pravopisných chyb je tam ve skutečnosti pět. V původní citaci dvě. Z korektury textu, Je mi líto, by to za 1 zatím nebylo...

Ano, je mi líto, fakt je těch chyb 5, je jich tolik, že se mi zamotala hlava – prostě zírám, kdo a jak nyní lobuje za školu.

Hezký den,

odkud tu větu s pěti chybami máte prosím? Rád bych tu špatnou shodu podnětu s přísudkem a čárku opravil, ale nevím kde...

Článek původně vyšel v únorových informačních listech na straně 12. Najdete ho zde: [www.mestocernosice.cz]

Zároveň jsem ho s odesláním do redakce publikoval zde:
[www.skolaprodeti.org]

Pokud najdete chyby, rád je opravím. Třeba se dočkám od velectěných anonymů do emailu něčeho více konstruktivního než jen nadávání. Konstruktivní nápady vítány

Pěkný podvečer Mojmír Macek

Je tu zpráva hrozně milá,
všichni rychle na statek,
ve chlívku se narodila
kupa malých prasátek!

Selátka jsou pěkně čilá,
rostou ze všech nejvíce,
teď je moudře poučila
jejich máma - prasnice:

"Osud vepřů, to je krása,
dáme lidem užitek,
změníme se v horu masa,
jitrnic a jelítek."

Selátka jsou spokojená,
potěšeně mlaskají,
jenom jedno v koutě sténá,
roní slzy potají:

"Řezník někde brousí nože,
chce mít ze mne jelito,
podřízne mě, panebože,
moc se bojím, bolí to."

Nářek slyšel jeden malý
rozpustilý klučina,
a že mu to v hlavě pálí,
rozumovat začíná:

"Sele, budeš zachráněno,
hlavně žádnou paniku.
Dám ti nejdřív hezké jméno,
budeš Mojmír, čuníku,

já jsem Jakub, zvaný Kuba;
hlídače tu nemáte,
za půl roku přijdu zhruba
večer kolem desáté."

Mojmír rostl, jak šly týdny,
už je prase z prasátka,
osud vepřů, ten je bídný,
zítra musí na jatka!

Jenže večer po setmění
kdosi chlívek odmyká,
tohle přece řezník není,
Mojmír poznal Kubíka!

Kluk a vepřík běží sami
temnou noční krajinou,
kampak míří pod hvězdami,
jak se věci vyvinou?

Kuba šeptá: "Nedáme se,
zachráníš se zrovna ty,
celý život budeš v lese
s divokými prasaty!"

Když pak k lesu dorazili,
vepřík Kubu opouští,
váhal jenom malou chvíli
a pak zmizel do houští.

. . . . . . .

Občas z dálky šumí lesy,
Kuba oči přivírá,
s trochou smutku vzpomene si
na čuníka Mojmíra.

Až vám srnky v lese poví
o růžovém prasátku,
dejte vědět Jakubovi,
že je Mojmír vpořádku.