cernosice.org :  Černošice
Diskuzní fórum občanské společnosti v Černošicích 
Jdi na stránku: Předchozí12345Následující
Aktuální stránka: 2 z 5
Re: Poezie fšedního dne - pokračování
Autor: Enzila (IP zapsáno)
Datum: 11.05.2007 21:26

Maminčino zrcátko

Jaroslav Seifert



Zrcátko v zlatém oválu
ztrácelo stříbro pomalu,
až bylo nakonec slepé.
Půl života snad bez mála
maminka se v něm česala.
Kdys ukazovalo lépe.

U okna visí na skobě,
dívá se po mně, po tobě,
proč by se neusmívalo?
Maminka byla veselá
a žádné vrásky neměla,
a když, tak určitě málo.

A zpívává si nad mlýnkem
valčíky, které s tatínkem
tančila šťastná snad trochu.
Když vzpomíná si na mládí,
letmo jen okem zavadí
o jeho třpytivou plochu.

Odvíjejíc pak s hřebene
truchlivou kořist plamene,
v chomáček vlasy stočí.
Když pak jej hodí do dvířek,
vidím na skráních vějířek
a drobné vrásky kol očí.

Pak rám se zkroutil; jeho sklo
nejdřív jen lehce naprasklo,
plíseň v něm cizopasí.
Posléze prasklo vejpůlky
a maminka své drdůlky
pak v rozbitém česala si.

Čas utíká, je šedivá,
už na sebe se nedívá
a zvyká na samotu.
Když někdo klepe na dveře,
přijde v klotové zástěře,
v té černé zástěře z klotu.

Vcházím. Dnes nemám odvahu,
nikdo nestojí na prahu,
nikdo mi nestiskne dlaně.
A rozhlížím se zmateně,
zrcadlo visí na stěně.
Pro slzy nevidím na ně.

Re: Poezie fšedního dne - pokračování
Autor: Tomm 1 (IP zapsáno)
Datum: 31.05.2007 20:22

podělím se s vámi i trochu nostalgie

Celé lidstvo vzpomíná
Na soudruha Lenina
Jak pracoval do úpadu
Jak dal lidem novou vládu
Proto malé dětičky
Znají o něm básničky

Tomm 1

Re: Poezie fšedního dne - pokračování
Autor: Enzila (IP zapsáno)
Datum: 01.06.2007 10:36

Tys ještě dobré, smavé dítě

Jaroslav Vrchlický

Tys ještě dobré, smavé dítě,
den modrou pohádkou Ti plyne,
vždy svadne dříve jeho květ,
než v kalichu mu vůně mine.
Co může Tobě dáti svět? —
Ty všecko máš, co nezahyne!

Tvé oko tichým leskem plane,
cos chvílemi jen bleskne v něm,
jak měsíce kdy opál skane
ve dřímající vodojem:
Tu hoří z modrých stínů stkané.

Jen malý mráček přeletí-li
přes Tvoji skráň, to pouze stín
jest křídel, která anděl bílý
nad Tebou rozpjal v baldachýn;
když sníš — vždy on se k Tobě chýlí.

Ty nemusíš se modlit ani,
a splněný jest každý sen;
Ty ruku dát smíš v usmívání,
smíš líbat — vždyť jsi dítě jen.
Tvůj pohled zlatých klasů vlání.

A přec mne divný soucit jímá,
čím Tobě můžem být, se ptám;
Bůh neví sám, co v Tobě dřímá,
a já se chvěju, že Tě znám,
že kveteš mi tak před očima.

Tys ještě dobré, smavé dítě;
o štěstí Tvoje ač se bojím,
přec nechci prosit: Zůstaň jím!
Vždyť vše, co kvete v duchu Tvojím,
též pro mne kvete, já to vím.
Ó rozkveť! já u Tebe stojím.

Re: Poezie fšedního dne - pokračování
Autor: Tomm1 (IP zapsáno)
Datum: 01.06.2007 10:50

jo jo jo :-) . To se mi libi. Ta "fantasie". A jak se tady diskuteri neboji se prihlasit ke svym "metodam" a ke svemu jmenu, nebo nicku.

Pro mene chapave, zase se tu nekdo vydava za me ;-) . Takze vtipalka zdravim. A co na Vas problem rika doktor Chocholousek ;-) ?

A pro zcela nechapave, jestli neco a nekoho opravdu nemusim, tak to jsou komunisti ve vsech podobach, a ti co jejich "metod" radi pouzivaji.

Re: Poezie fšedního dne - pokračování
Autor: Gábin (IP zapsáno)
Datum: 20.06.2007 10:40

..... jsou lidé, s kterými se nelze domluvit. Ale lze udělat obchvatný manévr, který je pomíjí, namířený proti počítacímu strojku v jejich hlavě ......
(Jan Zábrana)

Re: Poezie fšedního dne - pokračování
Autor: Enzila (IP zapsáno)
Datum: 04.07.2007 12:35

Neprofesionální tvorba (pozn. ne moje)


Černý ,tak černý svět v očích mých se zdá ,
jen smutek a osamělost pro mne tenhle život má.

Samou zradu ,lež ...... nenávist.. mé oči vidí ,
ty hnědé oči ,co utrápeně v slzách se topí.

mé srdce i duše cítí u každého těžké přetváření ,
nechápu já lidi ,co podávají druhým tohle..takové přátelení.

Má tvář ,už neví co znamená smát se ,
má duše za to zná pocit ,který nazývá se bát se..

A tak se ptám ,zdali má tento život ještě cenu ,
život...ve kterém nenávist ,smutek ,smůlu a samotu za ruku vedu...



Přeji všem, aby tohle nikdy nezažili. E.

Re: Poezie fšedního dne - pokračování
Autor: Lojzík Nedělů (IP zapsáno)
Datum: 05.07.2007 00:39

Jé paní Enzilo to je moc smutné
Pan Pátek mi dovolil dát sem jeho báseň
Asi poznáte kdy jí napsal

Tady je:

Jsem děda
Má dcera porodila
Ach běda
Co mi to nadrobila

Vždyť ještě včera
Dělala do plínek
Dnes je má dcera
Na srazu maminek

Ach běda
Má dcera porodila

To přišel cizí kluk
A klidně mi jí vzal
Já na to ani muk
Jen jsem si poplakal

Ach běda
Co si to způsobila

Prý při tom porodu
Je to samá bolest
Podobnou nehodu
Já bych snad neunes

Ach děda
Má dcera porodila

Jenže já vnouče mám
Něhou se opíjím
Jak se s ním mazlívám
Své dceři promíjím

Jsem děda
Má dcera porodila
Jsem děda
Tak moc mne obdařila



Tak ja Vám nevím jestli
Budu mít dceru
Váš Lojzík Nedělů

Re: Poezie fšedního dne - pokračování
Autor: GIB (IP zapsáno)
Datum: 05.07.2007 09:13

nejen pro jedince, kteri si jeste dnes mysli, ze Majakovsky byl veliky basnik:

In the Workhouse: Christmas Day

It is Christmas Day in the workhouse,
And the cold, bare walls are bright
With garlands of green and holly,
Ad the place is a pleasant sight;
For with clean-washed hands and faces,
In a long and hungry line
The paupers sit at the table,
For this is the hour they dine.

And the guardians and their ladies,
Although the wind is east,
Have come in their furs and wrappers,
To watch their charges feast;
To smile and be condescending,
Put pudding on pauper plates.
To be hosts at the workhouse banquet
They've paid for — with the rates.

Oh, the paupers are meek and lowly
With their "Thank'ee kindly, mum's!'"
So long as they fill their stomachs,
What matter it whence it comes!
But one of the old men mutters,
And pushes his plate aside:
"Great God!" he cries, "but it chokes me!
For this is the day she died!"

The guardians gazed in horror,
The master's face went white;
"Did a pauper refuse the pudding?"
"Could their ears believe aright?"
Then the ladies clutched their husbands,
Thinking the man would die,
Struck by a bolt, or something,
By the outraged One on high.

But the pauper sat for a moment,
Then rose 'mid silence grim,
For the others had ceased to chatter
And trembled in every limb.
He looked at the guardians' ladies,
Then, eyeing their lords, he said,
"I eat not the food of villains
Whose hands are foul and red:

"Whose victims cry for vengeance
From their dark, unhallowed graves."
"He's drunk!" said the workhouse master,
"Or else he's mad and raves."
"Not drunk or mad," cried the pauper,
"But only a haunted beast,
Who, torn by the hounds and mangled,
Declines the vulture's feast.

"I care not a curse for the guardians,
And I won't be dragged away;
Just let me have the fit out,
It's only on Christmas Day
That the black past comes to goad me,
And prey on my burning brain;
I'll tell you the rest in a whisper —
I swear I won't shout again.

"Keep your hands off me, curse you!
Hear me right out to the end.
You come here to see how paupers
The season of Christmas spend;.
You come here to watch us feeding,
As they watched the captured beast.
Here's why a penniless pauper
Spits on your paltry feast.

"Do you think I will take your bounty,
And let you smile and think
You're doing a noble action
With the parish's meat and drink?
Where is my wife, you traitors —
The poor old wife you slew?
Yes, by the God above me,
My Nance was killed by you!

'Last winter my wife lay dying,
Starved in a filthy den;
I had never been to the parish —
I came to the parish then.
I swallowed my pride in coming,
For ere the ruin came,
I held up my head as a trader,
And I bore a spotless name.

"I came to the parish, craving
Bread for a starving wife,
Bread for the woman who'd loved me
Through fifty years of life;
And what do you think they told me,
Mocking my awful grief,
That 'the House' was open to us,
But they wouldn't give 'out relief'.

"I slunk to the filthy alley —
'Twas a cold, raw Christmas Eve —
And the bakers' shops were open,
Tempting a man to thieve;
But I clenched my fists together,
Holding my head awry,
So I came to her empty-handed
And mournfully told her why.

"Then I told her the house was open;
She had heard of the ways of that,
For her bloodless cheeks went crimson,
and up in her rags she sat,
Crying, 'Bide the Christmas here, John,
We've never had one apart;
I think I can bear the hunger —
The other would break my heart.'

"All through that eve I watched her,
Holding her hand in mine,
Praying the Lord and weeping,
Till my lips were salt as brine;
I asked her once if she hungered,
And as she answered 'No' ,
T'he moon shone in at the window,
Set in a wreath of snow.

"Then the room was bathed in glory,
And I saw in my darling's eyes
The faraway look of wonder
That comes when the spirit flies;
And her lips were parched and parted,
And her reason came and went.
For she raved of our home in Devon,
Where our happiest years were spent.

"And the accents, long forgotten,
Came back to the tongue once more.
For she talked like the country lassie
I woo'd by the Devon shore;
Then she rose to her feet and trembled,
And fell on the rags and moaned,
And, 'Give me a crust — I'm famished —
For the love of God!' she groaned.

"I rushed from the room like a madman
And flew to the workhouse gate,
Crying, 'Food for a dying woman!'
And the answer came, 'Too late.'
They drove me away with curses;
Then I fought with a dog in the street
And tore from the mongrel's clutches
A crust he was trying to eat.

"Back through the filthy byways!
Back through the trampled slush!
Up to the crazy garret,
Wrapped in an awful hush;
My heart sank down at the threshold,
And I paused with a sudden thrill.
For there, in the silv'ry moonlight,
My Nance lay, cold and still.

"Up to the blackened ceiling,
The sunken eyes were cast —
I knew on those lips, all bloodless,
My name had been the last;
She called for her absent husband —
O God! had I but known! —
Had called in vain, and, in anguish,
Had died in that den — alone.

"Yes, there, in a land of plenty,
Lay a loving woman dead,
Cruelly starved and murdered
for a loaf of the parish bread;
At yonder gate, last Christmas,
I craved for a human life,
You, who would feed us paupers,
What of my murdered wife!"

'There, get ye gone to your dinners,
Don't mind me in the least,
Think of the happy paupers
Eating your Christmas feast;
And when you recount their blessings
In your smug parochial way,
Say what you did for me, too,
Only last Christmas Day."

George R Sims

Re: Poezie fšedního dne - pokračování
Autor: Enzila (IP zapsáno)
Datum: 05.07.2007 10:54

Lojzíku, vyřiďte panu Pátkovi, že je geniální. A nebo mu to raději neříkejte, ještě by nám zpychnul :-). Jen ho pozdravujte, prosím.

Té dcery se nebojte. Mám dva syny, kteří bohužel žádného dědu nepoznali, k mé velké lítosti. Já také žádného neměla, k mé velké lítosti. Přesto si myslím, že hřejivá náruč prarodičů je velkým obohacením nejen dětství, ale je to velká "deviza" do dospělosti. A Vy, Lojzíku, budete jednou skvělý dědeček, to jsem si jista :-)))

Re: Poezie fšedního dne - pokračování
Autor: Michal Bukovič (IP zapsáno)
Datum: 06.07.2007 12:09

Naše staré hodiny
Bijí čtyři hodiny
Už jsou čtyři hodiny
Na nich jen dvě hodiny
P.S. Protože jsou rozbité

Re: Poezie fšedního dne - pokračování
Autor: Lojzík Nedělů (IP zapsáno)
Datum: 07.07.2007 03:34

Milá paní Enzilo
Nic jsem panu Pátkovi
Neřekl a on zpychnul

Prý se mu ozval
Nějaký muzikant
Že to chce zhudebnit

Jo než já budu dědou
To budu muset mít nejdřív
Ženu a pak styk tak nevím

Pane GIBe
V maďarštině to nemáte
Lépe by se mi to četlo

Pane Bukoviči je to paráda
Lehnout si na záda
A Vaše verše číst

Váš Lojzík Nedělů

Re: Poezie fšedního dne - pokračování
Autor: GIB (IP zapsáno)
Datum: 09.07.2007 09:41

Lojziku, nemam. Jestli ale vladnete jednim z piliru RVHP, tak zkuste Frigyes Karinthy: Capillária, 1921.

Re: Poezie fšedního dne - pokračování
Autor: m. meles (IP zapsáno)
Datum: 10.07.2007 11:02

ze zahybu pameti me vytanul fragment jiste basne - neznate nekdo cele zneni, pripadne jeste lepe nazev a autora? (jestli to tu cte pan Jirout, treba by si mohl vzpomenout, jestli to nevidel v knihovnicce fakultniho vyboru SSM)

Lékaři!
Vlast jako pacientku neklidnou
vstrčiti chtěli do černého vozu
předem již stanovili diagnosu
a pěkně přes Šumavu, kryti tmou
do mnichovského špitálu
kde měli známé odborníky.
Lid tentokrát však řekl: Díky!
A svého chirurga povolal do sálu.
A Gottwald, Leninovým skalpelem
a rukou, jenž se nezachvěla
znemení smrtivyřízl ji z čela
a zbavil ji pijavic přisátých na těle.

Re: Poezie fšedního dne - pokračování
Autor: Enzilo PROSIM NAPISTE ME (IP zapsáno)
Datum: 24.08.2007 23:36

svoji primou email.

Moje je Ludvik@bekera.com


Ludvik

Re: Poezie fšedního dne - pokračování
Autor: Enzila (IP zapsáno)
Datum: 31.08.2007 13:11

Myšlenky moudrých:

Georg Kuehlewind: Prostřednictvím řeči člověk vykonává své poslání být člověkem. Umění mluvit vzniká božsky-nadvědomě a doprovází nás jako nadvědomá schopnost. Celý život člověka by mohl být správnou řečí: je to vzdálený cíl, jevící se jako téměř nedosažitelný. Kdo však neusiluje o nedosažitelné, nedosáhne ani dosažitelné.

Božena Cibulková: Slovo je nejsilnějším projevem člověka Slovo tvoří a boří vztahy. Jednou promluvené se silným citovým zabarvením vytváří něco jako hrad. Ten může být postaven z křišťálu nebo z hrubého kamení. Slovo dobré, laskavé tvoří v prostoru krásné obrazce. Slovo zlé zakalí okolí toho, kdo je vysloví. Lidé často nevědí, jak mocná působnost se v slovu skrývá, proto často slovy plýtvají.

Jeremy Narby: V pralese u amazonských Indiánů se lze naučit, jaký význam má slovo.Ti lidé neznají písmo, takže to, co řeknou, platí. Musíte si dávat dobrý pozor, co říkáte, protože to musí být v souladu s tím, co děláte. Slovo je tajemství, slova mají váhu i moc.


[szzs.ecn.cz]

Re: Poezie fšedního dne - pokračování
Autor: Enzila (IP zapsáno)
Datum: 17.10.2007 13:35

Podzim


[epika.cz]

Re: Poezie fšedního dne - pokračování
Autor: Káša (IP zapsáno)
Datum: 18.10.2007 20:46


Re: Poezie fšedního dne - pokračování
Autor: ěmog (IP zapsáno)
Datum: 18.10.2007 22:09

WWW.stahuj.cz

Re: Poezie fšedního dne - pokračování
Autor: Enzila (IP zapsáno)
Datum: 19.10.2007 10:17


Re: Poezie fšedního dne - pokračování
Autor: Káša (IP zapsáno)
Datum: 19.10.2007 19:36

Prima web Enzilo.......díky!

Re: Poezie fšedního dne - pokračování
Autor: Lojzík Nedělů (IP zapsáno)
Datum: 23.10.2007 04:20

Jistě to víte
Milá paní Enzilo
Jen vskutku bohatí
Se milují na mezi

Váš Lojzík Nedělů

Re: Poezie fšedního dne - pokračování
Autor: Enzila (IP zapsáno)
Datum: 23.10.2007 08:50

Jéééééééé Lojzíku, to já nevím, na mezi mě dycinky poštípali komáři :-))))))

Re: Poezie fšedního dne - pokračování
Autor: Enzila (IP zapsáno)
Datum: 23.10.2007 09:00

No jestli to tak půjde dál, tak milování v přírodě na mezi bude za čas opravdu výsadou jen těch nejbohatších. Ostatním zbyde jen beton beton beton....

Re: Poezie fšedního dne - pokračování
Autor: m.karel (IP zapsáno)
Datum: 23.10.2007 09:53

Lojzík Nedělů napsal(a):
-------------------------------------------------------
> Jistě to víte
> Milá paní Enzilo
> Jen vskutku bohatí
> Se milují na mezi
>
> Váš Lojzík Nedělů

Co Ty víš o milování?! To už Ti vaši konečně dovolili? No pozdrav pánbu. Tvůj M.K.

Re: Poezie fšedního dne - pokračování
Autor: Lojzík Nedělů (IP zapsáno)
Datum: 24.10.2007 02:12

Jo aha
Já nenapsal
Že to říkal pan Pátek

A myslel tím bohatství
Ducha a prožitku
Prý podle Wolkera

Ale to prý je dnes
Nevhodný básník
Já nevím

To víte pane M.K.
Že nic o milování
Nevím

Já teprve hledám
Svoji sexuální orientaci
Snad už brzy bude jasno

Váš Lojzík Nedělů

Re: Poezie fšedního dne - pokračování
Autor: Enzila (IP zapsáno)
Datum: 24.10.2007 16:51

No vidíš, pan Pátek mě nenapadnul, na toho jsem nepřišla :-)))

Re: Poezie fšedního dne - pokračování
Autor: m.karel (IP zapsáno)
Datum: 24.10.2007 17:13

Lojzík Nedělů napsal(a):
-------------------------------------------------------
> Jo aha
> Já nenapsal
> Že to říkal pan Pátek
>
> A myslel tím bohatství
> Ducha a prožitku
> Prý podle Wolkera
>
> Ale to prý je dnes
> Nevhodný básník
> Já nevím
>
> To víte pane M.K.
> Že nic o milování
> Nevím
>
> Já teprve hledám
> Svoji sexuální orientaci
> Snad už brzy bude jasno
>
> Váš Lojzík Nedělů

Proboha, Lojzíčku, nejsi náhodou gay? To je dnes moderní. Fvůj M.K.

Re: Poezie fšedního dne - pokračování
Autor: Amigo (IP zapsáno)
Datum: 23.11.2007 11:19

PRAVDA A LEŽ
Hudba: Владимир Высоцкий
Překlad: Milan Dvořák

Šla Pravda světem a na chudý duchem se smála
pro blahoslavený navlíkla honosný šat
v zákoutí špinavým drzá Lež ve stínu stála
ta Pravdu pozvala k sobě přenocovat

A Pravda znavená usnula jen co si sedla
ze sna se culila naivka důvěřivá
jen oči zavřela už se Lež z postele zvedla
a začla si pokradmu zkoušet ten její háv

S Pravdou mně můžete leda tak políbit záda
ženská je ženská tak jakýpak cavyky s ní
kdopak tu rozpozná která je Lež která Pravda
až budou obě dvě donaha vysvlečený

Na její blůzu si její brož fešácky připla
pod paží stříkla si jejím dezodorem
peníze hodinky doklady všechno jí štípla
odplivla odporně zaklela vypadla ven

K ránu až zjistila Pravda co všechno jí schází
před zrcadlem se pak notně podivila
někdo už odněkud donesl hrst černých sazí
aby se ta čistá Pravda tak nelišila

Pravda se smála že na ni kameny házejí
vždyť lež je to všechno a Lež taky mý šaty má
blahoslavení s ní protokol sepsali rázem
byla to rozmluva dost málo přívětivá

Vyfásla pokutu a ještě mohla bejt ráda
ostatně cizí šmouhy přišili jí
nějaká mrcha tu tvrdí že je prej Pravda
a zatím se potlouká nahá a ve škarpě spí

Ubohá Pravda se brání a přiznat se nechce
to máš holka marný jak chceš se dušuj a křič
Lež zatím potvora ukradla vzrostlýho hřebce
a dlouhý a pěstěný nohy ji odnesly pryč

Leckterej hlupák se dodneška o Pravdu hádá
pravdy se ovšem v těch řečičkách nedobereš
jistěže ve světě nakonec zvítězí Pravda
ale až dokáže to co dokáže Lež

Často je k mání vodky jen půl litru na tři
a ani nevíš s kým dneska přenocuješ
někdo tě vysvlíkne řeknou ti že ti to patří
a dřív než se naděješ nosí tvé kalhoty Lež

Re: Poezie fšedního dne - pokračování
Autor: GIB (IP zapsáno)
Datum: 27.11.2007 08:47

Rad bych ted nekomu zkratka vzdal cest,
mravenci, ktery si narovnal hrbet
a nahle se rozhodl na vlastni pest
ze jemu patri ten pitvorny svet.

A od te chvile vsak ztratil svuj klid...

--Bulat Okudzava: Mravenec, prekl.Vejvoda(?)

Re: Poezie fšedního dne - pokračování
Autor: Enzila (IP zapsáno)
Datum: 27.11.2007 10:20

Jdi klidně

( DESIDERATA )


Jdi klidně uprostřed rozruchu a spěchu
a vzpomeň si, jaký mír může být v tichu.

Pokud je to možné bez ztráty tváře, vycházej dobře se všemi lidmi.

Říkej svou pravdu tiše a jasně a naslouchej ostatním,
třeba i omezeným a nevědomým, také oni mají svůj příběh.

Vyhýbej se hlučným a svárlivým osobám, otravují ducha.

Jestliže se budeš srovnávat s jinými,
můžeš se stát domýšlivým či zahořklým,
neboť vždy se najdou lidé větší nebo menší než jsi ty.

Raduj se stejně z toho, čeho jsi dosáhl, jako ze svých plánů.

Udržuj zájem o svoji vlastní životní cestu, jakkoliv skromnou,
je to skutečné bohatství v proměnlivém osudu.

Buď opatrný ve svých záležitostech, neboť svět je plný nepravostí.

Ale nenech se tím zaslepit k dobru,
mnoho lidí zápasí o velké ideály a všude je život plný hrdinství.

Buď sám sebou.

Zvláště nepředstírej city,
ani se nestav cynicky k lásce,
neboť tváří v tvář vší vyprahlosti a rozčarování je věčně svěží jako tráva.

Přijímej klidně, co ti radí léta, a až přijde čas,
s půvabem se vzdej toho, co náleží mládí.

Rozvíjej sílu ducha, aby tě ochránila v nenadálém neštěstí.

Ale netrap se představami.

Mnoho obav se rodí z únavy a osamělosti.

Při zachování rozumné disciplíny, buď k sobě laskavý.

Jsi dítětem vesmíru, neméně než stromy a hvězdy, máš právo být zde.

Ať ti to je jasné či ne, vesmír se nepochybně rozvíjí tak, jak má.

Žij proto v míru s Bohem, jakkoli si ho představuješ.

Ať je tvé usilování v hlučném zmatku života jakékoliv, udržuj mír ve své duši.

Se vší jeho nepravostí, dřinou a rozbitými sny je to přesto krásný svět.

Měj jasnou mysl.

Usiluj o to, abys byl šťastný.


Tento text, známý pod názvem DESIDERATA, je oblíbený po celém světě.
Přestože se často uvádí, že byl nalezen roku 1692 v Chrámu sv. Pavla v Baltimore,
ve skutečnosti jej napsal v roce 1927 americký spisovatel a právník Max Ehrmann (1872 - 1945).


Výše uvedený text je považován za jednu z "Ideových deklarací" hnutí hippies na celém světě. Byl rozdáván na jejich festivalech v USA, stejně jako na každoročních srpnových sletech v Czestochové, nebo při "Lennonovských shromážděních" v Praze.



Upraveno 3 krát. Naposledy upravil Enzila (27.11.2007 13:37)

Jdi na stránku: Předchozí12345Následující
Aktuální stránka: 2 z 5


Jméno: 
Email: 
Téma: 
Prevence SPAMU:
Níže uvedený kód vložte do vstupního pole. Toto je prevence proti automaticky vkládaným příspěvkům.
CAPTCHA
This forum powered by Phorum.