Dobrý den Vám všem. Dnes jsem neměla dobrý den, protože jsem si v naší ulici s prašnou "silnicí" (rozuměj cestou) skoro vyvrátila kolo u našeho zánovního automobilu. Začala se mi vařit krev i když v normálním stavu jsem flegmatik a dokonce jsem si i zanadávala. Ulice to není krátká, ale těch děr...nevím kolik jich je, ale asi je půjdu spočítat, některé jsou opravdu rozsáhlé a nejhorší je, že jsou i velmi hluboké. Asi si někdo říkáte proč vůbec zakládám toto téma, stačí přeci kvůli pár děrám na komunikaci zavolat na technické služby a vyřešeno. Opak je ale pravdou, na TS jsem volala pětkrát, poprvé jsem se nedovolala a to jsem volala ráno, podruhé bylo neustále obsazeno, potřetí jsem se dovolala ale bylo pozdě a vedoucí, který určuje kam se pojede tam nebyl, počtvrté jsem s ním mluvila a řekl, že se k nám zajedou podívat a popáté a naposledy mi do telefonu řekli, že to asi nepůjde. Některé díry jsme si vyspravili sami, ale na ty vzdálené a opravdu obrovské jsme neměli síly a vlastně už jsme ani neměli čím. Napadá mě jestli nejsme třeba na nějakém seznamu vyvrženců, třeba jsme něco provedli a není nám pomoci. V ulici nejsme sami, je tu cca 10 domů a ke každému patří 3 a více aut, pokud jde o to podepsat nějakou petici či já nevím co, tak to je to nejmenší. Děkuji za každou radu.

Nejlépe, pokud máte tu možnost, se z tohoto komunistického doupěte odstěhovat. A nemusíte chodit daleko, stačí se podívat na ostatní města v tomto kraji, namátkou Řevnice, Roztoky a další a další... Zjistíte, že prakticky nenajdete město, kde by byly silnice dlouhodobě v ještě horším a zbědovanějším stavu než zde. Ale nekoukejte jen na silnice, podívejte se i na celkový vzhled měst a směr kterým se plánovitě rozvíjí, popovídejte si s místními o službách jaké mají k dispozici pro sebe a své děti, zajděte si na obecní úřady...
Nestačíte se divit a budete jen litovat kam že jste se to proboha přistěhovali.

na tobě mě baví ta pozitivnost,burgrkingu...

Kdybys byl realistou jako já, lojzo, nezbývalo by ti, nežli být pesimistou... zažil jsem socialistickou tvář černošic plných nejpřesvědčenějších a uvědomělých soudruhů, kteří tu v rámci udržení míru pořádali prvomájové průvody i branná cviční s kolektivním zpěvem internacionály... Byl jsem tu i po revoluci a zažil období plné naděje a očekávání, prvního starostu který se chopil opratí města stylem ostříleného svérázného kowboje, období rozčarování, kdy jsi mohl s úžasem sledovat, jak se kovaní komunisté přetavují v kované demograty a vystrkukjí drápky aby mohli znovu dobít své ztracené pozice. A slyšel jsem i bučení tupého stáda, kterému stačilio předhodit trs schnilé trávy aby zavřelo oči a nestrkalo špinavé rypáky do věcí co se jich netýkají, viděl jsem i pár podvyživených jedinců kteří se nechtěli smířit, ale bylo jich příliš málo a byly rychlo umlčeni... A co vidím dnes? Nic se nezměnilo, jen korupce a šlendrián tu bují čím dál víc, přitom ruka myje ruku a generace dalších korupčníků dorůstá... Tohle všechno mi vzalo iluze, nejen o tomto městě lojzo, ale o celém tomto podivném národě, před kterým se občané v civilizovaných zemích vzájemně varují sotva se někde poblíž objeví, jako se v divočině varují před divou zvěří...

i já běhal po vrážskym kopačáku v masce,pláštěnce a pytlíkách na rukou i nohou,piškotova fotra coby starostu pamatuju taky a všechny tebou zmiňované vymoženosti kapitalizmu jakbysmet.ti to neberu,ale zas si nenechám brát to svoje voptimistický voko.konzum musí zajít sám na sebe a z centra vráž bude zase kopačák,to mi věř.a co se týká naší reputace ve světě,taky bych to k dravé zvěři nepřirovnával.na to je vodborník poloněmec landa,ten furt vopěvoval husity,kteří se coby ta divá zvěř chovali asi jako poslední.
a na závěr něco pro pesimisty:"každá svině má na světě svýho řezníka..."

mila BS,

uz brzy se budes moci projizdet po 150 metrech zcela nove silnice s rovnym vodnim meandrem v okoli projektu bike and ride. to bude tak krasne, ze se ti do tve ulice ani nebude chtit.

A jsme tam, kde jsme byli.

Ve světě beznaděje, skepse a pesimismu.

Jdu hledat větev. Pevnou, silnou, aby udržela moji těžkou váhu...

Je to marný, je to marný, je to marný.....

Je to marný???

enzilo,mluv laskavě sama za sebe,větev,kerá hrozí v mém případě je ještě v nedohlednu.ani pupenam ještě není a ani nebude...
jak krásné je žít dneškem...

Lojzorybo, dyk skorem mluvím za sebe.

Použila jsem první osoby čísla jednotného, tedy alespoň co se týká té větfe. Jen nevím, zda najdu tak silnou větef, která by unesla váhu mé osobnosti :-))).

No, dneska bylo docela hezky, to je fakt. Sluníčko svítilo, vlak jel načas, v práci žádný prů... (klep klep klep), no nebudu raději pokračovat..., to by bylo příliš optimismu najednou, to bych nemusela unést :-)).

Logicky, větev, která není ještě ani pupencem, nemůže přece hrozit, nééééééé, to dá rozum. Nebo se mýlím ???

A to si, Lojzorybo, předstaf, že jsem ani nespadla do žádné pověstné černošické díry. :-))) Myslím cestou z práce.

negercity jsou dírou samy o sobě,to habys viděla,že i mne se snažili všichni vokolo navočkovat pesáctvím a v něčem jim to vyšlo.
co věrka nosálovic?četlas,četlas?
jdu dělat něco jinýho,než se povalovat u kompijůteru...

Člověk by neměl být sobec a když už se rozhodne odejít, měl by myslet i na ostatní a vzít s sebou zo pár sviní...

to bys musel čechy přesvědčit,že živé pochodně jsou přežitek,že teď ve světě letěj sebedetonace.
v zemi semtexu by to mohlo pohnout ledajakym vepřínem...

Cit. :...co věrka nosálovic?četlas,četlas? ...

Lojzorybo, jsem ostuda, úplně jsem na ni zapomněla. Podívám se, zda se dá sehnat. Určitě si ji přečtu.

Jen nevím, zda mi to v této chvíli pomůže. Ztratila jsem jedno přátelství a dost to bolí, ale časem to snad rozdejchám. Někdy holt ten optimismus člověku dojde.

Ztráta přátelství, to je hodně zlé. To je horší než ztráta peněženky... :-/

Ale musím přiznat, že Tvůj přístup k životu je fajn.

Ono je všude kolem hodně deziluze a frustrací, ale jestli nemáme houfně obsadit zbývající stromy s provazy kolem krku, tak nezbývá než se s tím nějak vyrovnat.

Já se tady vlastně snažím už delší dobu naznačit, že asi není od věci hledat v životě to důležité, uchovat si pokud možno čistý štít, o který se lze snad v budoucnu opřít, i když sama s tím také bojuji, nemysli si.

Je to někdy dost těžké, ale snad to jde,

A myslím, že stejně jako já, hledají i jiní.

Díky, dost jsi mi pomohl. :-)

Tak třeba takovej Kalivoda...

kdyby se dal na střílení politiků namísto houbařů v lese, mohl bejt dneska slavnej a mít podporu a sympatie hóóódně velké části národa. A protože nebyl schopnej to nakonec ukončit sám se sebou jak původně plátnoval, mohl se někdy v budoucnu, pokud se změní situace, klidně dočkat rehabilitace a kdo ví, třeba i vysoké politické funkce...

Vážení, možná máte pravdu, třeba to přijde až do naší ulice, to, co došlo do Karlštějnské. Neříkám, že stojím o nějaký tvrdý a řekněme to nahlas i hnusně hladký asfalt, ale co takhle nějaký šutry? Nechci miliony/miliardy, stačí tisícovky (v větším množství) :-D.

milá B.S.
Smůla je v tom, ze Karštejnská je v majetku SUS Kladno, či kterého čerta.
Takže její opravu neplatí město.
Ale ty ostatní, malé a ještě menší, jsou v majetku města.
A v tom je ta bída.

ztráta přátelství je možná pouze smrtí jednoho z přátel,alespoň teda toho pravýho přátelství.myslim...
pak je to vo známejch,se kterejma je to občas epizodní záležitost a tak není divu,že o takové lidi přijdeš.bolí to,netvrdim opak,ale bolest občas neškodí a přijít o "jako" přítele si zaslouží jen "jako" bolest.tak asi tak...
co se týče desiluzí,přicházej věkem přeci a vyrovnat se s tim je náplň života přeci.
taky hledám,koukám se i pod kameny a se štítem se vleču až mám někdy náladu,že bych se raději ani potkat nechtěl.
věrka nosálů vydala i dvě cedla,kde dost mluví.doporučuju též,vobčas mne mrazilo,až to hezký nebylo...anebo bylo?
bojuj statečně a věz,že tebe má ráda spousta lidí včetně mě...
tak čau enzilo.

Lojzorybo,
Ty seš už asi hodně daleko.
Díky.
Vždyť já si nestěžuji, vlastně jde asi o Cimrmanovu frustrační kompoziční metodu - prvek očekávání se střídá s prvkem zklamání.

Asi to tak musí být.

Prostě člověk si udělá o něčem či někom iluze, věří jim, když zjišťuje, že je to jinak, než si představoval, tak se toho ještě chvíli úporně drží, nechce se smířit s realitou odlišnou od představ, a nakonec je nucen to vzdát.

Hlavou zeď neprorazíme.

Je fakt, že ten štít je někdy secsakra těžký a obtížný. Ale třeba k něčemu je, třeba nás ochrání ve chvíli nejtěžší, snad. Jen jestli je to ten správný štít, jestli si o něm také nedělám iluze, kdoví. Snad při tom vlečení občas zajiskří ta správná jiskra. Jen mám strach, aby se ten štít nepřeměnil v krunýř či ulitu...

Díkec. Seš fajn.

Na tu Věrku se pokusím vrhnout hned příští týden. Snad mě posune dál.



Upraveno 2 krát. Naposledy upravil Enzila (30.08.2008 17:05)

moc daleko jsem to zatim nedotáhnul,ale nestěžuju si.se štítem se vleču né kvůli obraně,ale coby s trofejí,kerou si pak doma pověsim nad krb a kdykoli ho spatřim,zahřeje mne u srdéčka.proti lidskýmu hnusu používám hnus.upravuju ho podle nejlepšího svědomí na lásku s trochou té původní ingredience a pak trefuju patřičné jedince do patřičných partií.funguje mi to dobře...s lidma je to těžký,ale vždyť to sama víš.



jsi jednou z nás...

No taky mě někdy serou :-)))

Dík, zvedl jsi mi náladu. Jdu zase žehlit prádlo rodince. A pak si přeleštím štít flanelovým hadříkem, aby nezreznul od slz :-)).

Hezký slunečný zbytek dne a příjemný babolétový večer :-) mrk

kdykoli mi bude zase ctí...

a nebul...