V jedné písni se vypráví jak babička poslala Františka Dobrotu zasázet topoly.A 17.listopadu dávali v televizi Lucernu. V Černošicích jsme si nechali pokácet alej,kterou kdysi jiní hodní lidé vysadili. Teď bude vjezd do obce zdobit pumpa. A ty stromy se dají vykácet tak snadno. V Jiráskově hře to dalo více práce a tak hodní lidé těm zlým tu radost překazili. U nás už se kácení alejí stalo běžnou věcí. Ubývá jich,ubývá. Ale provoz na silnici je bezpečnější. Zběsilý řidič už neskončí na stromě ,ale vletí do pole. A kdyby se přeci vyskytl nějaký "rejpal", no tak se určitě najde někdo kdo potvrdí, že strom je přestárlý. Takže možná,že není daleko doba,kdy orgán toto bude prohlašovat i o lidech.
Ne všichni ale se zeleným bohatstvím zacházejí tak hanebně. Nedávno jsem šel okolo novostavby,kde zakomponovali do střechy domu větev borovice,kterou nohli uříznout. Neudělali to . Na jiném místě udělal majitel výklenek ve zdi, aby tam mohl žít starý strom. Tito lidé už našli svou Skandinávii. Ostatní pečlivě zachraňují své vyklavé a děravé zuby,platí drahé korunky, ale u stromů se spokojí s prohlášením, že je poškozený,či starý.Bohužel tak jednají spíše úřady, které by měly bohatství Země a tedy i naše zelené bratry ochraňovat.

Jan Sláma

Topol má jako rychle rostoucí dřevina velmi nekvalitní dřevo a je zhusta napadán různými chorobami. Výsledkem pak jsou uschlé větve, zvící v průměru mužského stehna, které při jen trochu silnějším větru padají na zem. Panu Slámovi bych přál vidět tu paseku na silnici a zajímala by mě jeho představa o přežití člověka pod takovou větví.
Aby bylo jasno - nic proti stromům, ale jejich habitus musí být úměrný místu kde rostou a škodám, které svým pádem mohou způsobit. Aby bylo ještě více jasno, tak stavbu pumpy v záplavovém území může povolit a realizovat jen obzvlášť stmelená partička (abych se vyjádřil slušně).
Závěrem připomínka skandinávská- na kole jsem projel velkou část Norska a kus Švédska. Topoly jsem tam nikde neviděl (možná rostou jen tam, co jsem nebyl). Kupodivu jsem je neviděl ani středomořských ostrovech, kde by jistě měly ještě lepší podmínky k růstu. A jistě se mnou budete souhlasit,že ani Skandinávci, ani obyvatelé středomořských ostrovů nejsou blbci. Takže problém bude opravdu jen v rychle rostoucí nekvalitní dřevině.

jáchym by určitě souhlasil,třeba by to i písní řekl :-)))

Já mám stromy rád, ale je fakt, že všechny pokácené topolové aleje (u mokropeské školy, u zahradnictví před Penny, na cyklostezce podél Berounky na Radotín) byly již několik let za svou životností, která je tuším cca 50-60 let maximálně.Při každém větším větru z nich padaly různě silné větvě a můžeme hovořit o štěstí, že u nás nedošlo k žádnému neštěstí jako v jiných městech, kde to několikrát končilo i smrtí.Zajímavé je, že k tomuto jevu došlo v posledních letech v několika městech najednou, tudíž je vidět, že se ty stromy asi často vysazovali kolem let 1960-70. Nahrazeny by měli být odolnějšími dřevinami, například cestou od nádraží k zákl. škole Mokropsy už se tak stalo.
Benzínová pumpa by (dle mě posledně dostupných informací) měla být naprosto způsobilá provozu i v záplavovém uzemí, jinak ten projekt nedostane povolení a nemůže být zkolaudován.A tak by to bylo všude, nejen u nás:-) Takových pump je hodně a dokonce by tu v Černošicích měl mít snad ten samý provozovatel co má i to čerpadlo v Davli.Tanky jsou vodotesné a kdyby došlo k uražení stojanu jsou tam ventily, které nedovolí únik ropných látek.

Až na to, že se "stromy vysazovali" se vším souhlasím. Dokonce o tom mluvil v kvalitním rozhlasovém pořadu jistý dendrolog, specielně o topolech, jakožto o stromech do měst a k silnicím zcela nevhodných. Mimo jiné říkal, že topol byl oblíbený strom J.V. Stalina, který těmito osázel celá města, k pozdější veliké nelibosti obyvatel, už jen kvůli tomu chmýří. Je možné, že tyto "naše" topoly byly vysázeny současne s větrolamy okolo Berounky, či (pouhá fabulace) na počest J.V.S. V každém případě by po jejich vykácení měla následovat okamžitá výsadba stromů do měst a k silnicím vhodných - pokud vím, T.S. mají kontakt na firmu ARBOEKO, která tyto prodává. To, že se tu a tam nějaký zběsilec o strom rozbije, není důvodem k tomu, aby v pásu 30 metrů od silnice (což je průměrná doletová vzdálenost motorkáře opustivšího pohodlí vozovky) žádné stromy nebyly. Mimo poskytování příjemného stínu mají totiž také schopnost vycucnout veliké množství vody ze škarp u silnice. Víc už o tom nevím, ani si nevymyslím....

Mea culpa - česky "to jsem ale kus blba". Češtin dostal na frak a já jsem za vola. Budu si dávat větší pozor.
Podle mých stařeckých znalostí se topoly vysazovalY jako větrolamy v padesátých letech podle sovětského vzoru z celin. Opravdu rychle rostly a při vhodné vzdálenosti řad opravdu zamezovaly odnosu svrchní vrstvy půdy. Později se topoly uplatnily jako větrolamy u fotbalových hřišť (zde např. Všenory). Nicméně jejich funkce je limitována věkem stromů - po překročení optima nadělají více škody než užitku. Viz silnice ve Všenorech, kořeny topolů se táhnou k vodě a dělají na silnici cca 15 cm vlny (ty zjevně špatné stromy byly před lety preventivně vykáceny). Popadané větve po každém větším větru jsou pravidlem.
Závěrem poznatek o akátech - na stráních nad tratí Praha - Beroun masivně a rychle usychají. To bude časem problém, protože akátové dřevo je tvrdé a těžké. Takže až uhnijí kořeny souší, tak budeme zírat jako vizír - popadají na trať, zruší minimálně trolej a náhradní autobusová doprava bude úžasný komiks. Zájemcům doporučuji pohled z horního patra jednotky 470 "Elefant"za světla. Ve vidlicích dosud zdravých stromů je už spousta akátových soušek.

Honzaku, berete na sebe cizí prohřešky,za vola v žádném případě nejste,ostatně je to nepodstatná - i když hrubka. Co se týče akátů, jakožto bývalý majitel kotle na dřevo jsem ve stráni nad tratí popílil během několika let dosti suchých velikánů a zjistil jsem, že akát je v podstatě pouze kmen s minimem bočních větví Navíc - i když se tváří velice proschle- je šibal naživu a po pokácení "souše" pařez rychle zmlazuje a akátový les je v podstatě věčně se obnovující záchrana toho strmého svahu nad tratí. Pokud vím, "zatáhl" nám je sem hrabě Chotek a na rozdíl od různých bolševníků a křídlatek se akáty velice osvědčily. Už jste někdy viděl akátovou podlahu? Kam se hrabe Bittner!!

Ahoj Karle i všichni ostatní, jsa posypán popelem (z různých dřevin:-) omlouvám se za hrubku, pokusím se jí již příště neopakovati.Byl to "ústřel z rychlosti..." :-) Jinak domněnka o JVS a jeho oblíbenosti topolů je celkem zajímavá a řekl bych, že dost objasňující. Ještě jednou omluva, mějte se.

Akát je swiňa! Ale trocha chemie ty pařezy definitivně zruší.
Podlahu jsem neviděl, zato jezdívám na kole kolem akátového svodidla! Z Lipenců směr Zbraslav spodem (k nájezdu na Strakonickou) je minimálně 8 let svodidlo z akátového dřeva vlevo ve směru jízdy cca 200 m před Strakonickou.
Prkna na akátovou podlahu se podle mě musí pořezat do 5 minut po pokácení, jinak to dřevo ztuhne na "ocel stříbrnku" :-).

z akátu se dělaj prolejzačky a věci pro děti - na povrchu prakticky netřískuje.