Je zapotřebí upozornit především na zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 2 písm. b) platí, že plavbou se rozumí pohyb nebo stání plavidla na vodní cestě. Pojem přívoz bohužel definován není.
Z uvedené definice je zřejmé, že plavba je takovou činností, která se realizuje na vodní cestě.
Z předkládaného záměru je zřejmé, že spíše o přívoz nešlo – klasickým přívozem je vždy pohyb plavidla v kolmém směru na osu vodního toku – je proto více než sporné, že uvedený záměr byl schválen jako přívoz – nikoliv jako běžná plavba.
V § 3 je vymezen pojem vodní cesty. Je zapotřebí rozlišovat mezi pojmem sledované vodní cesty a nesledované vodní cesty. Sledované vodní cesty se dále člení na cesty dopravně významné a účelové. Dopravně významné cesty lze dále členit na vodní cesty využívané a využitelné.
K druhému pojmu je zapotřebí dodat, že jde o takové cesty, které by mohly být využívány v případě výstavby příslušných objektů (plavební komory, regulační stavby atp.), musí však splňovat kriteria odpovídající vodním cestám dopravně významným (včetně jejich zařazení do tříd, též i plavebně provozních podmínek umístění mostů a jiných zařízení, která je křižují nad nejvyšší plavební hladinou nebo pod dnem těchto cest). Příslušné podrobnosti určuje prováděcí předpis – tím je vyhláška č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění pozdějších předpisů (zde jsou rovněž mj. vymezeny /taxativně/ v § 3 vodní cesty účelové.)
Uvedený podrobný rozklad uvádím s ohledem na tu okolnost, že v příloze č. 2 uvedeného zákona č. 114/1995 Sb. je sice uvedeno, že úsek Berounky až po říční km. 37,0 je dopravně významnou využitelnou (samozřejmě jen potenciálně v budoucnosti /nikoliv v žádném případě v současnosti/), a to při dodržení podmínek, které jsou kladeny na dopravně významné vodní cesty (viz např. minimální hloubka u tř. 0 o velikosti 1,5 m). Je proto zřejmé, že úsek Berounky by bylo možné využívat jako významnou vodní cestu pouze v případě provedených úprav daného vodního toku spolu s vybudováním příslušných plavebních komor (s rozměry odpovídajícími příslušné třídě). Pokud v daném případě nejde o fakticky provozovanou vodní cestu dopravně významnou, pak by se mohlo jednat o dopravní cestu účelovou. Dolní úsek Berounky však v § 3 vyhlášky č. 222/1995 Sb. citován není. Pak už zbývá pouze poslední varianta, a to, že v daném případě jde fakticky jen o nesledovanou vodní cestu (viz § 3 odst. 1 zákona č. 114/1995 Sb.).
To, že šlo pouze o „přívoz“ působí jako zcela jednoznačný pokus o zcela nepřípustný dezinformační pokus o „obejití“ právního řádu ČR.
Na závěr je pak též zapotřebí upozornit na ustanovení § 29d téhož zákona, kde je uveden zákaz koupání a potápění v místech, kde tím může být ohrožena bezpečnost nebo plynulost plavby nebo jiní účastníci plavebního provozu, kromě jiného též i na trase přívozu. Ve zkratce lze shrnout, že po celou dobu provozování „přívozu“ (který „klasickým“ přívozem není /viz výše/) docházelo k porušování tohoto zákazu koupání v dané trase. V daném případě šlo o přestupek.
Dále bych chtěl upozornit na vyhlášku č.42/2015 o způsobilosti osob k vedení a obsluze plavidel, kde je v §12 uvedeno v odstavci 1 "Převozník je vůdce plavidla oprávněný vést převozní lod’přepravující nejvýše 12 cestujících.".Toto nesplňuje pan Bergmann na většině pražských přívozů.
Jdu si dát panáka
Upraveno 2 krát. Naposledy upravil Volič (11.06.2019 10:28)