Re: čtěte časopis vv :-)
Autor: Šimon Hradilek (IP zapsáno)
Datum: 22.10.2009 10:42
Vážený pane Strejčku,
vracím se k Vaší otázce, sice trochu ze široka a z ohledem na vývoj diskuze možná i opožděně, ale přesto.
Nebyl jsem přítomen dohodě se spoluvlastníky pozemků pod školou, proto jsou možná některé mé předpoklady nesprávné.
Vycházím z toho, že spoluvlastníkům pozemků jde legitimně o to, aby již mohli alespoň na části pozemků stavět, a že jim bude patrně jedno, zda-li budou moci stavět „vlevo a vpravo“ nebo „dole“, důležité je, aby zůstala zachována alespoň přibližně stejná zastavitelná plocha. Osobně nevidím důvod, proč by pro spoluvlastníky, kterým po daru městu zůstanou pozemky, na kterých bude možné stavět RD, bylo výhodnější mít vedle pozemků několikapatrové polyfunkční budovy (na pozemcích, které před tím darovali městu), než např. sportoviště a parčík. Možná se mýlím, ale jak jsem již uvedl, u jednání jsem nebyl a žádný záznam z jednání se spoluvlastníky jsem neviděl.
Myslím, že by město mohlo darem požadovat pruh pozemků přiléhající k budovám školy. Pokud by do dohody byla zahrnuta i lokalita Na Měchurách, je možné, že by město dostalo darem všechny pozemky, které jsou nyní v ÚP v lokalitě pod školou označeny jako VV. Domnívám se proto, že město může darem získat pozemky v lokalitě pod školou označené v ÚP jako VV, s tím že lokalita Na Měchurách a zbytek lokality pod školou by se zastavěl RD dle běžných regulativů platných v obci. Tolik tedy k získání pozemků.
A nyní k tomu, za co by se na takto získaných pozemcích města stavělo. Především by se muselo vyjasnit, co by na těchto pozemcích mělo být, k čemuž by snad veřejná diskuze mohla prospět. Osobně se domnívám, že na tuto lokalitu přirozeně patří sportoviště, dětská hřiště, případně další zázemí školy (třeba u školy někdy bude onen kulturní sál, školka, kdo ví?), a že další centrum se 6-8 několikapatrovými polyfunkčními domy město právě v této lokalitě zatím nepotřebuje. Dále se přikláním k tomu, že lokalitu (tj. cca 17.000 až 18.500 m2) rozhodně není nutné zastavět hned. Kdo ví, jaké potřeby budou škola a město mít za 10-20 let. Myslím, že by se mohlo začít třeba se sportovišti, která, budou-li stavěna postupně, nejsou až tak nákladná (takové jedno střední hřiště s umělým povrchem, na které se s velkou rezervou vejde předpisové volejbalové hřiště a na kterém lze hrát vše od basketbalu po fotbal, se jistě vejde pod 1 mil. korun). Je stejně iluzorní si myslet, že z peněz získaných za prodej části (či všech) darem získaných pozemků se získají peníze na postavení plaveckého bazénu.
Takže na otázku za co stavět, je moje odpověď, za peníze města, případně za dotace, zavládne-li na kraji někdy zdravý rozum, a hlavně postupně. (Nejdříve třeba dvě tři střední hřiště, pak drobný parčík a zbytek se zatím může provizorně zatravnit. Větší stavby připravit, neplánovat drahé nesmysly, spořit a čekat na dotaci. Nepsal např. arch. Stizcay ve svém článku, že město nenašlo dost vůle k dostavbě školy a tělocvičny – víceúčelové sportovní haly, ačkoli již na ni bylo v roce 2004 vydáno stavební povolení? Snažilo se město na tento projekt získat prostředky?) (Lze si představit i účast soukromého kapitálu, např. u občerstvovny ve sportovní hale, ale to je na delší a hlavně zcela transparentní přípravu.) Ostatně, principiálně bych se nebránil ani prodeji části pozemků, nicméně problém zatím prezentované dohody se spoluvlastníky pozemků vidím v tom, že darovaný kus pozemku vedoucí od školy dolů k nádraží stejně prakticky nepůjde využít na nic jiného než na ony polyfunkční domy, takže městu zůstane prodej jako jediná rozumná varianta.
Jen pro srovnání, v rozpočtu města na rok 2009 je vyčleněno na „chodníky a parkoviště - investice, velké opravy a rekonstrukce“ celkem Kč 34,7 miliónů a na „silnice – inv. výstavba komunikací, obnova krytů“ celkem Kč 7,6 miliónů, v roce 2008 se vydalo Kč 26 miliónů na „silnice – výstavba komunikací a obnova krytů“ a Kč 13 miliónů na „silnice – běžné výdaje“. Za pozemky darem získané může město získat třeba Kč 40 milionů (Nejsem rozhodně odborník na tyto odhady, je to násobek Kč 4.000 za 1 m2 a cca 10.000 m2 darovaných pozemků, může to být proto méně či více. Zatím však ze strany města vůbec nezaznělo, kolik vlastně hodlá za pozemky získat, což mne také trochu zaráží. Stejně tak nezaznělo, zda-li tím ziskem pro město mají být jen ony darované pozemky, nebo ještě něco jiného, jako např. investice spoluvlastníků pozemků do infrastruktury atp.)
Považuji proto zatím za pro město vhodnější získat darem pozemky pod školou označené v územním plánu jako VV, a to např. i se zapojením lokality Na Měchurách do dohody se spoluvlastníky, a takto získané pozemky postupně zaplnit stavbami, které budou sloužit školákům a veřejnosti, a to jak to prostředky města či dotace dovolí. Pár let to bez plaveckého bazénu v Černošicích snad ještě přežijeme. Ale třeba mne ještě přesvědčíte, že varianta s polyfunkčními domy je to nelepší nebo alespoň to nejméně špatné řešení.
Pokud jde ještě o způsob financování. Nevidím nic socialistického na tom, že město hradí své výdaje z příjmů z daní a dotací (byť obecně k dotacím a porcování medvěda mám dost silné výhrady a za ideální stav bych považoval, kdyby žádné nebyly a vybrané daně se přerozdělovaly obcím dle jasného klíče a ne podle toho, kdo kde koho zná, kde bydlí atp.). Představa, že město bude hradit své výdaje z prodeje svého majetku nebo podnikání, není přece dlouhodobě udržitelná. Je samozřejmě otázkou, jaká je míra daňové zátěže, ale tam se asi shodneme, že menší daně znamenají v důsledku větší blaho občanů.
K dani z nemovitosti mám ještě takovou kacířskou poznámku. Byl bych samozřejmě radši, kdyby byla co nejmenší, ale když se člověk zamyslí nad skladbou daňové zátěže, tak je otázkou, zda-li by nebyly za současné situace přerozdělování daní lepší vyšší daně z nemovitosti a nižší daně z příjmu. Daně z nemovitosti jdou přímo obci, která jejich výši také může ovlivnit. Občané proto mohou mít daleko silnější pocit, že daň z nemovitosti jim bere právě ta obec, ve které bydlí a jejíž dění mohou snáze ovlivnit, a nikoli nějaký vzdálený stát, jehož chod stejně neovlivní. Při vyšších daních z nemovitosti by se proto občané mohli více zajímat o to, co se s jejich penězi vlastně děje a zda-li se někde neplýtvá. Ale aby bylo jasno, vyšší daně z nemovitostí jen tehdy, sníží-li se daně jiné.
Zdravím
Šimon Hradilek