Re: LUDVIKOVI CESKO - ANGLICKE POZNAMKY Z CA.
Autor: kkkkkkkkkkkk (IP zapsáno)
Datum: 26.04.2010 15:45
Zdravime vsechny!
Dnes uz jsme v Mumbai (drive Bombai), coz je nase posledni zastavka v Indii. Nejak dlouho jsme se neozvali, ale nebylo moc prilezitosti, casu a taky sil. Zjistila jsem, ze zacinam nase zpravy trochu odbyvat a ze jsou cim dal tim kratsi a strucnejsi. Zkusim se zase vybicovat a napsat trochu vic. Zpravy jsou totiz i nasim "cestovnim denikem" a jak mame porad tolik zazitku, tak se obcas vsechno zacina slevat dohromady a zaciname zapominat.
Aktualizace: uz davno nejsme v Bombaji, uz jsme v Turecku!
Posledni zprava byla z nasi velbloudi vypravy. Po vyprave jsme skoncili nejen s bolavymi zadky, ale ja taky bez bot. Nechtela jsem jet v sandalech a tak jsem nosila normalni snerovaci boty a jednou v poledne jsem je sundala, ze je necham vyschnout a vyvetrat. Stin, ve kterem byly se ale po chvili posunul a boty zustaly na primem slunci a nevim, jak je to mozne, scvrkly se vic nez o cislo. Nez mi doslo, co se stalo, tak jsem si rikala, ze mam z te jizdy asi otekle nohy, jak mi porad visi dolu. Ale boty mi byly male i rano a pak uz to bylo jasne. Takze uz mam jen sandaly. Ale zase o neco lehci batoh! Mozna, ze na konci cesty uz pojedem jen s igelitovou taskou , jak se postupne zbavujeme veci (roztrhana tricka, kalhoty, ponozky, boty...).
Ramramsa! ('dobry den' v jazyce, kterym se mluvi v Rajastanu, jinak v Hindi je to 'Namaste'). Dekuji se rekne s'ukrija.
Po velbloudech jsme jeste chvili zustali ve statu Rajastan a navtivili mesta Jodhpur a Udaipur. Ve meste Jodhpur je nad mestem na kopci obrovska pevnost Mehrangarh postavena maharadzou Jodhpuru v 17. stoleti. V branach do pevnosti jsou masivni drevena vrata, ktera maji ve vysce 2-3 metry nad zemi asi 1 m ctverecni velke plochy pokryte zeleznyma bodcema- na ochranu pred utocicima valecnyma slonama. Vedle jedne brany jsou na stene otisky zenskych rukou: tzv. "sati" , znaky vdov po maharadzovi Man Singh, ktere se v r. 1843 vrhly za nim do jeho pohrebni hranice. Zvyk upalit se spolu se zesnulym manzelem byl v Indii zakazan pred vice nez sto lety , ale i dnes se to obcas jeste provozuje.
V Udaipuru par dni lenosime, ja si lecim anginu a Ludvik si beha po meste.
Odjizdime do statu Maharashtra, mesta Jalgaon. Do Jalgaon jen kvuli tomu, ze je to prestupni stanice na ceste do jeskyni Ajanta a Ellora. V Jalgaon spime v guesthousu, jehoz majitel je krapet cvok. Porad se nam klani, Ludvik je "sir", ja jsem "madam" a porad se nas chodi ptat, jestli je vsehno OK, jindy nam prinese rucniky, priste nam nabizi caj, jako pozornost, ZADARMO!!!, jak nekolikrat zduraznuje. Porad se nam snazil vnutit pokoj s klimatizaci, samozrejme 2x drazsi nez normalni pokoj. Byl dost zklamanej, kdyz nas nepresvedcil. Brzo rano jedem mistnim autobusem do jeskyni Ajanta. Je to uzasna vec. 30 jeskyni bylo vytesano do skalniho hrebenu mezi 2. stol BC a 6. stol AD. V jeskynich, ktere jsou budhisticke jsou zachovany nadherne fresky, sochy, vytesavane plastiky (?) "carvings". Nad vchodama do tri jeskyni bylo ve vysce nekolik hnizd divokych vcel. Obrovska, kazde snad 1 metr v prumeru. Nikdy jsme nic takovyho nevideli, a na zemi pod nimi bylo lepkavo, jak med z plastvi odkapaval. Nastesti zadna vcela na nas neutocila. Uz je zase priserne vedro, kolem poledne se neda jit po skalnatem chodniku bez bot, jak je rozzhaveny (do nekterych jeskyni se musime zouvat).
Odjizdime prespat do mesta Aurangabad a rano vyjizdime do jeskyni Ellora. Ellora je malinko mladsi nez Ajanta. Na rozdil od Ajanty, kera je pouze budhisticka, v Ellore je 12 jeskyni budhistickych (600-800AD), 17 Hindu (600-900AD) a 5 Jain (800-1000AD). Nejvetsi jeskyne je hinduisticky Kailasa Temple, ktery 7000 delniku vytesavalo do skalnateho hrebenu po dobu 150 let. Je to neuveritelne videt skalnaty hreben, ktery je najednou prerusen a misto nej tam stoji chram. Zase bojujeme se strasnym vedrem, uz se to ted bude jen zhorsovat, jak jedeme na jih. Nastestı se vsude da koupit lahvova voda a to nas zachranuje. Bez uhony projdeme i "ulickou hruzy". Kolem skalni steny vede ası 200 metru chodnik se zabradlim, na kterem v 50 metrovem useku sedı jedna opice vedle druhe. Ludvık, ktery uz ma s opicema nejednu trpkou zkusenost nasel maly proutek a tak se neohrozene vydavame do jamy opici, Ludvık trimajici klacik jako pochoden, aby byl vsem opicim na ocich. Prosli jsme na konec, kde v protismeru se choulil hloucek vahajicich Indek. Ta prvni odvazna ludvika poprosila, jestli by ji mohl proutek dat, kdyz uz ho nepotrebuje a tak jsme je potom pozorovali, jak prochazeji kordonem opic. Fakt, neni to nejprijemnejsi pocit.
Z Aurangabad jedeme vlakem pres Hyderabad do Hospet a odtamtud do Hampi ve state Karnataka. V Hyderabad prestupujeme a nas dalsi vlak jede z jineho nadrazi. Musime se presunout mistnim vlakem, ktery je pekne narvany. Pristoupila mlada zena s miminem na jedne ruce, v druhe trima bubinek a zacne na nej bubnovat. Jeji druhe dite, asi 4 lety chlapecek, bos a jen v kosilce, chodi od jednoho cestujiciho k druhemu a do rytmu bubinku se skvele vrti a tancuje. Nikdo mu nic nedava. Mne se ho zzelelo a tak jsem z batohu vylovila balicek susenek a nabidla mu ho. Chlapecek bez mrknuti oka odtrdloval k dalsimu pasazerovi, mych susenek si ani nevsimL Sel jenom po penezich. Tak jsem si rekla trhni sı nohou. Ma cloveku byt zebraku lito nebo je ma ignorovat? Musim priznat, ze my uz je vetsinou ignorujem. Z Hyderabadu mame jet pres celou noc a mame jen listky bez mistenek ci lehatek, ty uz byly vyprodany. Tak nam hrozi cesta v te nejnizsi tride, kde lidi spi, kde se da. Po zemi, v ulickach, ve stoje...Riskneme to a nastoupime do lehatkoveho vagonu 2. tridy s tim, ze mozna nam pruvodci neco najde. Pruvodci nam nic nenajde, ale jeden mlady indicky par nam nabidne jedno jejich luzko a pry ze kdyz ve 3 rano vystoupej, muzeme si vzit i to druhe (nakonec je to az nekdy v 5, protoze mame zpozdeni). Tak mame kliku. Mame jedno lehatko a podari se nam obsadit jedine sedatko, ktere je na plosince hned vedle vagonovych dveri. Tak se s Ludvikem stridame v sezeni a lezeni. Noc preckame a prijizdime do mesta Hospet. Odtud je asi 30 minut autobusem vesnice Hampi. V roce 1336 Telugu princ Harihararaya v miste nynejsiho Hampi zalozil Vijayanagar, hlavni mesto sve rise. Behem nekolika stoleti se stalo jednou z nejvetsich hinduistickych risi v historii İndie. V polovine 16. stoleti ale prislai Deccansti sultani a bylo po risi. Nyni jsou zde ruiny chramu, starych bazaru, a take je tu vuz z kamene, jehoz kamena kola se kdysi otacela. Mimo to je tu zase plno opic, nastesti jsou docela pratelske.
Z Hampi zase vlakem do Margao ve state Goa. No a dalsi den rano se presunujeme do Benaulim, coz je vesnicka u MORE !!!!!!! Tady si zaslouzime zustat 3 !!! dny. Spime primo na plazi, 2x denne jime grilovane ryby, koupeme se v teplem mori, courame po plazi. More je strasne teple, docela jsou vlny takze na plavani to neni, spis na skotaceni ve vlnach, ale je tu ticho a klid (kdyz se nejde asi 2 km do vedlejsi vesnice, kde telnate Rusky se nechaji vytahovat na padaku nad vodu a pritom jecej), vecer sedime v triku a kratasech na plazi a ja piju studene pivo a kokosove palmy se klati ve vetru. Ha! Dost romantiky, ale hlavne ja (Zdena) jsem strasne potrebovala mit chvili klid a nicnedelani a ticho v noci. Byla jsem z tech osmi mesicu na ceste uz docela unavena. V Goa se podivame do mesta Stara Goa. Protoze cely stat Goa byl az do roku 1961 Portugalskou kolonii, hlavni nabozenstvi je tu krestanstvi. Je tu plno katolickych kostelu a kapli a i obytne domy maji evropsky styl.
Z Goa jedeme vlakem do nasi posledni zastavky- do Mumbai (hlavni mesto statu Maharasthra). Je to nase posledni jizda vlakem v Indii a uz nikdy neuslysime na nadrazich z amplionu oznameni o zpozdeni vlaku s uzasnym britskym prizvukem: İnconvenience caused is deeply regretted.....
No aspon si v Mumbai ale jeste uzijeme jinych lahudek, ktere jsou v İndii vsude: Indove bez ostychu ocuravaji jakoukoli zed na verejnosti (u domu, podel ulic...) a jak je zed prosakla a pere na ni slunce, tak to silene smrdi. Kolem takovych zdi se musi rychle a se zatajenym dechem. Toulavych psu, ktery se valeji vsude, po nocich se perou, stekaj a vyjou. Rano na chodnikach spici lidi (nekteri bezdomovci, ale hodne lidi spi kvuli vedru radsi venku). Tak se jeste podivame na ostrov Elephanta, kde je par jeskyn s hindi temples a chodime po meste, je tu plno budov po Britech (nadrazi, vrchni soud, posta, unıversita, muzea).
To uz myslim staci, zase jsem urcite plno veci nenapsala.
Vzhuru do Turecka!
Zdravime vsechny a vzpominame,
Zdena a Ludvik
ReplyReply AllMove...BACKUPCRITICAL E-MAILSDEPARTMENT OF STATEDIVINGHOTELSMEDICALMOOLAHOLD LETTERSTRAVEL DATAWORK ON ITGo to Previous message | Go to Next message | Back to Messages Select Message EncodingASCII (ASCII)Greek (ISO-8859-7)Greek (Windows-1253)Latin-10 (ISO-8859-16)Latin-3 (ISO-8859-3)Latin-6 (ISO-8859-10)Latin-7 (ISO-8859-13)Latin-8 (ISO-8859-14)Latin-9 (ISO-8859-15)W. European (850)W. European (CP858)W. European (HPROMAN8)W. European (MACROMAN8)W. European (Windows-1252)Armenia (ARMSCII-8)Baltic Rim (ISO-8859-4)Baltic Rim (WINDOWS-1257)Cyrillic (866)Cyrillic (ISO-8859-5)Cyrillic (KOI8-R)Cyrillic (KOI8-RU)Cyrillic (KOI8-T)Cyrillic (KOI8-U)Cyrillic (WINDOWS-1251)Latin-2 (852)Latin-2 (ISO-8859-2)Latin-2 (WINDOWS-1250)Turkish (ISO-8859-9)Turkish (WINDOWS-1254)Arabic (ISO-8859-6, ASMO-708)Arabic (WINDOWS-1256)Hebrew (856)Hebrew (862)Hebrew (WINDOWS-1255)Chinese Simplified (GB-2312-80)Chinese Simplified (GB18030)Chinese Simplified (HZ-GB-2312)Chinese Simplified (ISO-2022-CN)Chinese Simplified (WINDOWS-936)Chinese Trad.-Hong Kong (BIG5-HKSCS)Chinese Traditional (BIG5)Chinese Traditional (EUC-TW)Japanese (SHIFT_JIS)Japanese (EUC-JP)Japanese (ISO-2022-JP)Korean (ISO-2022-KR)Korean (EUC-KR)Thai (TIS-620-2533)Thai (WINDOWS-874)Vietnamese (TCVN-5712)Vietnamese (VISCII)Vietnamese (WINDOWS-1258)Unicode (UTF-7)Unicode (UTF-8)Unicode (UTF-16)Unicode (UTF-32)